Endurance

————————-

Na tomhle slově je zajímavé to neviditelné sadomasochistické napětí mezi dvěma z jeho mnoha významů; totiž slovo endurance může podle slovníků znamenat jak vydržení, tak snesitelnost.

Tyto dva významy v jednom slově napínají člověka mezi sebou jak na skřipec. Jako kdyby byl člověk provázkem napnutým mezi dvěma neviditelnýma rukama, které si mezi prsty hrají kolíbku z provázků. Jedna ta ruka nese myšlenku vydržení, druhá  ovládá snesitelnost. Pěkně bolestivý proces to je – být držen mezi prsty těch rukou a napínán jak kolíbka z provázků.

Prsty jedné ruky – té, co znamená vydržení – se napnou, provázek se napne mezi nimi – a člověk ví jasně: Vydržet. Vydržet to všechno. Vydržet. – A docela to jde – vždyť on má přece nějakou výdrž. Nebo ne?

Protože pak ten provázek jemně podeberou prsty té ruky, která se jmenuje snesitelnost; napnou ho, kolíbka se mezi prsty zakolíbá – a člověk se kousne do rtů: Ale tohle už je vážně nesnesitelné. Jak dlouho ještě? Tohle se přece vydržet nedá.

Ale dá. Protože v tu chvilku ho podeberou prsty té ruky jménem vydržení, dají tím provázkové kolíbce jiný tvar, a člověk si řekne: No dobře, ještě to zkusím. Ještě to nevzdám. Mám přece nějakou výdrž. Nejsem srab. Zvládám.

Takže dobrý. – Ovšem v té chvíli se ruka snesitelnost zamyšleně přiblíží. Opatrně, s roztaženými prsty přebere od ruky vydržení provázek a znova ho napne do další napjaté polohy…

Všichni, kdo jsme v dětství hráli tu provázkovou kolíbku, víme, že ta hra nemá úspěšný konec. Všichni známe ten moment hry, kdy to prostě není dál. Můžete zkoušet jak chcete – provázky se stejně zašmodrchají a jediná možnost je sundat to z dlaní a dát do kapsy nebo kam.

Nikdy, nikdy nelze tu hru nějak dohrát. Ona nikam nevede. Nikdo ten patřičný konec ještě nevymyslel – a já si ani neumím představit, jak by měl patřičný konec vypadat. Co je koncem variací? Asi ta chvíle, kdy už nikoho žádná nová variace nenapadá. Kdy se žádná další variace prostě vytvořit nedá. Maximálně se někdy podaří znovu vytvořit tu variaci, která tam byla už prve – ale to také není žádné pořádné řešení – člověk se prostě začne motat pořád dokola, k ničemu dalšímu to nevede.

Naštěstí  člověk není žádný provázek, aby si s ním někdo hrál provázkovou kolíbku.

Ovšem kdyby náhodou byl, tak se pro něj ve slově endurance skrývají mezi jinými dva důležité významy: snesitelnost – a vydržení.

APPARENT

 ———————————–

Tohle slovo mě naplnilo štěstím. Je mistrovské. Poklad mezi slovy.

Protože apparent znamená česky zřejmý, zjevný, očividný, jasný. Všechny slovníky to tvrdí.

Ovšem zároveň slovo apparent znamená česky zdánlivý. Všechny slovníky to tvrdí.

To se to musí těm Angličanům krásně diskutovat… Jedno slovo – a je založena živná půda pro zanícené filozofické disputace o významu jevů či pro náročné, velmi náročné a zásadní obhajování či vyvracení vědeckých hypotéz.

V češtině takové krásné slovíčko nemáme, a tak vědecké diskuse sklouzávají do nudy a do primitivních řešení:

Říkal jste kolego, že tento jev je zřejmý, a teď se ukazuje, že jste se mýlil –  že ten jev  se ukázal jen zdánlivým…

Já že jsem se mýlil? Já jsem od začátku říkal, že je ten jev zdánlivý – to vy teď tvrdíte, že je zřejmý…

Já že jsem tvrdil… to snad nemyslíte vážně? – To byste musel dokázat!…

V češtině se důkaz najde lehce. Diskutující otevřou své odborné články, výrazným zvýrazňovačem si zvýrazní sporné pasáže, strčí si podtržené pasáže vzájemně pod nos a podle povahy jdou spolu na oběd, poperou se, pomluví se mezi kolegy nebo si jeden z nich odejde stěžovat na někoho, kdo určitě popletl jeho text při přípravě do tisku.

 Ale v angličtině… Jaký zvýrazňovač? Jaký důkaz? Vše je přece naprosto jasné:

Pane – já tvrdím, že tento jev je apparent, a vy se mi tu odvažujete tvrdit, že je apparent – chce se se mnou hádat či co? – Já  jasně trvám na tom, že…

Tedy vy mi tvrdíte, pane doktore, že jste vždycky věděl, že ten váš jev je  apparent. – Proč jste tedy ještě před měsícem tvrdil – dokonce v odborném časopise, že je  apparent? Neměníte vy příliš snadno názor?

Já a měnit názor? Ano, já jsem říkal – a za tím si stojím – že je to apparent. A když já jednou řeknu, pane kolego, že je něco apparent, tak je to prostě apparent. A rozhodně ne apparent, jak  tvrdíte vy. Nechtějte mi tady něco podsouvat.

Á – teď jste se chytil! Já že vám chci něco podsouvat?! Sám tady – před celým plénem – tvrdíte, že to je apparent! Nestydíte se trochu?

Poslyšte, já nebudu sedět u stolu s někým, kdo mě obviňuje, že říkám nebo že jsem někdy řekl něco, co není pravda. Že jsem to snad dokonce řekl jenom tak! V prestižním časopise já budu říkat něco jenom tak! To možná vy byste byl schopen napsat tam – tedy pokud by vám to vůbec otiskli, ale oni by to neotiskli, oni by na první pohled poznali, že  je naprosto nemožné a absurdní tvrdit o tom, že je to apparent, když i školák – i školák, pane doktore – jasně vidí, že je to apparent!

Dobře.  Zeptáme se tedy kolegů. Pane doktore, co vy byste tady kolegovi k tomu mohl říct?

No… Jak bych to tak… Já si tedy rozhodně myslím, že je tu určitá pravda v tom, že je to poněkud… apparent, ale na druhé straně nelze tak úplně vyloučit, že je to taky trošku… apparent. Myslím, že by se na to téma měl provést další, podrobnější výzkum, pánové – co říkáte? Aby se upřesnila pravda.

Další výzkum, další výzkum… – Co chcete ještě zkoumat? Víte, jak jsem se nadřel, než jsem zjistil, že to je apparent? Ale pro mě za mě, když na to máte prachy… Já se ověřování svých výsledků z nezávislých stran rozhodně nebráním.

Budeme vidět, budeme vidět, pane kolego. Nepřál bych si být ve vaší kůži, zjistí-li se, že to je apparent.

_________________________________

Na všechna slova, stejně jako na všechnu realitu, se ovšem dá dívat mnoha způsoby; stačí slovem trochu pootočit nebo se k němu sklonit z jiné strany, a najednou je všechno jinak s apparentem.

Protože jak se tak člověk sklání ke srandovní dvojsmyslnosti slova apparent z jiné strany,  vzpomene si na Buddhu a na jeho Maiu – tedy na Buddhovo zjištění klamstva mysli – totiž že všechny pozorované, jakkoli zjevně patrné jevy jsou ve skutečnosti jen iluze mysli. Že to, co vidíme, zdaleka není to, co opravdu je. Že se nám to prostě jen tak zdá.

Angličan nemluví o tomto velmi starém poznání Maiy-Iluze. Angličan má pro ten případ velmi staré slovo – apparent. Slovo, které může znamenat jak patrný, zjevný, tak zdánlivý, tj. iluzivní.

To humor

(sloveso)

————————————————–

Význam tohoto slova v češtině je jasný. Podle většiny definic je humor lidská schopnost shledávat události, okolnosti, situace či myšlenky směšnými či zábavnými. Mít veselou náladu.

V angličtině má to slovo stejný význam jako v češtině, ale kromě podstatného jména může být i slovesem. A to anglické sloveso může kromě jiného znamenat  přitakat,  přizpůsobit se…!

Jak souvisí přitakání s humorem, je zřejmé. Člověk, když má veselou náladu, když bere věci s humorem,  tak dokáže přitakat a přizpůsobit se i tam, kde by to bez humoru nedokázal – kde by naopak celé hodiny úporně bojoval s blbem o názor.

Když člověk bere věci s humorem, tak se méně hádá, méně šermuje argumenty – nějak mu to nestojí za to. Prostě celý ten případ, tedy  události, okolnosti, situace či myšlenky, shledává směšnými či zábavnými.  Přestává to všechno brát tak vážně. Vidí to jako zábavné, a baví se. Z toho má veselou náladu. To se mu to pak přitakává…. Sedí, přitakává, usmívá se pro sebe, palci si spokojeně točí mlýnek. A zdaleka se tolik nenadře jako bez humoru.

A tak co do významu se podstatné jméno humor  se slovesem přitakat  drží za ruku. V češtině ještě tajně – v angličtině už i veřejně.

Cub Scout

(anglický název pro skauta ve věku 8 – 12 let)

„Jazykové nesrovnalosti Evropské unie: nové problémy staré organizace“.

/útržek z odborné publicistické besedy/

————————————————

Pozn.: Tento původně jen několikařádkový jazykový příspěvek se mi zvrhnul do podoby, kterou jsem nezamýšlela.

Já jsem tady původně chtěla jen krátce zmínit zajímavou nesrovnalost v anglickém názvu pro mladistvého skauta – ale něco se tady stalo a najednou se rozletěly dveře a přišli mi sem odborníci z různých oblastí a sesedli se mi tu kolem stolu, dali nohu přes nohu a začali besedovat. Vypili mi minerálky. Jinak si mě nevšímali – marně jsem je škrtala.  Tak promiňte. Když tak je vypněte; vy můžete.

___________________________________

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: … Já jsem si to našel. ´Scout´ – to bude podle všeho ´skaut´. To by snad bylo v pořádku. Ovšem slovo ´cub´ je – to jsem si taky našel – je podle anglického slovníku výraz pro ´mládě masožravého savce (vlka, tygra, psa, kočky…)´. – Tady nám tedy zákonitě vzniká filozofický a zároveň praktický Problém Legality – problém, který nám předkládá k řešení sama nová doba.

M. D., moderátor: Ano. Sama doba.

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Totiž může být takový chlapec zároveň ´cub scout´ a zároveň nejíst maso?! – Protože, chápejte, pak by takový postižený chlapec oním ´cub-mládětem´ zároveň byl a zároveň nebyl…

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Ovšemže může, pane kolego. Ráda bych vás upozornila, že dnes už jakýkoliv chlapec má právo nejíst maso. I holčička. Chtěla bych vidět toho, kdo by se odvážil jim takové rozhodnutí upřít. Každý se dnes může svobodně rozhodnout pro takovou cestu. Je to věc jeho zdraví a také jeho morálky, pane doktore. Já sama například jsem –

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Jistě, jistě, paní kolegyně. Určitě.

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: A navíc – což je velmi důležité – se o jeho vlastním stravování v definici slova ´cub´ nic neříká. Tam se mluví jenom o stravování jeho rodičů. Masožraví savci to mají být. Ti jeho rodiče.

M. D., moderátor: Savci. Ano.

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Ale co když – a tuto možnost právě přinesla naše nová doba, naše nové možnosti zdravé výživy, paní kolegyně – co když rodiče takového mladého skauta jsou sami vegetariáni? Nebo dokonce vegani?

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Svobodně se pro to rozhodli…

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Ano, samozřejmě, paní kolegyně. Ale může pak být jejich takový skautský chlapec oficiálně zván ´cub scout´? Má na to vůbec právo? Už z podstaty? Má právo si hrát kolem srubu s ostatními, legálními mláďaty masožravých savců? S těmi, kteří si označení ´Cub scout´ plným právem zaslouží? Lze takového ´pseudocub scauta´ vůbec vzít do oddílu? Dát mu odznak?

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Ale samozřejmě! Snad mu nechcete upírat právo na odznak jen proto, že jeho rodiče se dobrovolně rozhodli…

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: To je těžká otázka, tohle. To je potřeba dobře uvážit. Opravdu dobře. Tyhle věci by se měly včas řešit. Aby nebyl nepořádek v dokladech. Komise by měla přijít do rodiny. Otevřít ledničku, udělat zápis.

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Právě! Ať nemáme mezi anglickými skautíky nějaké vetřelce, nějaké černé ovce. Brexit je Brexit, ale pořádek je pořádek. Protože například taková černá ovce může mít černé jehně, které od ní saje mléko, čímž získává právo náležet k savcům, ale jeho černá ovčí matka  maso kvůli němu rozhodně žrát nebude!

M. D., moderátor: Rád bych připodotknul, že barva matky možná není tak podstatná.“

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference: Máte pravdu, kolego. Máte pravdu. Barva tady není podstatná. – I kdyby ta ovce byla bílá – maso žrát nebude!

M. D., moderátor: Ano. Nebude.

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Takže vyloučit, říkáte. Jasně vyloučit. Ať je v tom už jednou pořádek. Ať nám naši potomci nevyčítají nedostatek odvahy pohlédnout všem neřádům zpříma do očí a řešit je včas.

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Chtěl bych právě ovšem také připodotknout, že také naši čeští mladí skauti…

Doktor R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Ano! Čeští skauti. Správně. To je kapitola sama pro sebe. Čeští skauti odjakživa byli…

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Chtěl jsem říci, že čeští mladí skauti jsou na tom dnes ještě hůř než jejich malí angličtí kolegové… kamarádi. Já jsem si to našel. Od osmi do deseti let se našim malým českým skautským přátelům říká ´Vlčata´. Ano – slyšeli jste dobře. – A já se ptám: Co to je proboha za organizaci, jejíž mláďata zovou se ´Vlčaty´, aniž jejich rodiče přeskakují ohrady a rdousí ovce? Kdo na to přišel – na takovou zvlčilost?

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: A to ještě platí, pane kolego? Co na to říká Evropská Unie?

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Evropská Unie na to neříká nic! K olomouckým syrečkům se vyjadřuje, to ano, ale k našim malým skautským… kamarádům ne.

Doktorka L. V., odbornice z oblasti srovnávacích studií jevových povrchů: A co říká k syrečkům?

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference:  Že smrdí.

Doktorka L. V., odbornice z oblasti srovnávacích studií jevových povrchů:  Ale to je pravda.

Doktor M. F., odborník z oblasti jevové diference: A název pro naše nevinné malé skautské holčičky jde ještě dál! Bez ohledu na následky v období dospívání jsou tyto naše děti nazývány hmyzem! ´Světluškami´! – Viděli jste někdy světlušku na denním světle? Báli byste se! Já ji viděl! Ta hrozná tykadla, makadla a kusadla či co to všecko má! Vlézt mi  dnes taková potvora na ruku, zaplácnu ji dřív než mě stačí kousnout! Poučil jsem se! Protože ona kouše, kolegové – ona kouše! A kolegyně! A to se našim skautským mladým dětem neříká! To se jim tají!

Doktor. R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Když tak o tom přemýšlím – co je vlastně okouzlujícího na někom, komu v noci světélkuje zadeček? Nosit rozsvícenou  baterku tam dole…

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Prý si intenzitu světla i sama řídí… Když se chce pářit, svítí víc…

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference:  Vida. Když se chce pářit, tak…

Doktor. R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Kdoví, svítí-li i ve dne…

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Ve dne svítit ji nikdo neviděl.

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference: Ani když se chce pářit?

M. D., moderátor: Pánové…

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference: Myslíte, že se chce pářit i ve dne?

M. D., moderátor: Já myslím…

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Ve dne jako v noci – jak se jednou chce pářit…

M. D., moderátor: … že toto téma pro vývoj skautingu není podstatné.

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Řekl bych, že ve dne má světlo jejího zadečku proti světlu slunečnímu malou intenzitu.

M. D., moderátor: Ano. To bude zřejmě ten důvod. Ale přesto…

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference: Ale kdyby se zasnažila… Říkal jste, že si to sama reguluje. Zadečkem.

Doktorka L. V., odbornice z oblasti srovnávacích studií jevových povrchů: Neuvěřitelné. – Který dojatý blb tenhle název našim nebohým českým skautským děvčátkům přisoudil?

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Toho už, paní kolegyně, nezjistíme. – Ale já bych své rozvášněné kolegy ráda upozornila jednak na to, že asociovat rozžaté světélko u zadečků našich malých skautských děvčátek  se povážlivě dotýká hranic sexuálního… ataku…

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Ale paní kolegyně, já jsem si to našel!  Chcete to ukázat? Já vám to ukážu! Sameček svítí míň, kdežto samička…

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Nehledě na to, kolegové, že tady zatím nikdo neupozornil na to, že názvosloví českých skautských dětí není vůbec genderově vyvážené… – Stejně jako tahle debata. Všimli jste si?

M. D., moderátor: Ano, paní kolegyně – to jistě… není.

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Co například chlapec, který by chtěl být ´Světluškou´? Mít světlo na zadečku? Jak by s ním se postupovalo? Měl nebo neměl by s tím potíže? – A kde je uzákoněno, že děvčátko se dnes nesmí stát ´Vlčetem´, když se pro to svobodně rozhodne? Proč jenom chlapci? Proč? Je přece dávno známé, že mezi vlčími mláďaty bývají i fenečky…

Doktor M. F.,  odborník z oblasti jevové diference: Ano, paní kolegyně. V jednom vlčím vrhu lze najít kromě samečků i fenečky.

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference: Ale to se nezjistí hned – to je podobné jako u vrhu štěnat – je třeba počkat, až povyrostou, a pak se jim podívat takhle mezi… Mezi.

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Jistěže. Ovšem řekněte mi jediný důvod, pane kolego, proč by takové dívání právě teď mělo být pro řešení naší problematiky podstatné. Nebo ne – neříkejte mi ho. Chci tady jen kolegy požádat, aby si všimli, jak laskavé je – proti této genderové nevyváženosti – to původně zmíněné, anglické, kritizované, ovšem genderově zcela korektní označení mláděte masožravého savce…

Doktorka L. V., odbornice z oblasti srovnávacích studií jevových povrchů: A já bych chtěla k tomu také říci, že v Anglii se Angličané o svá skautská mláďata starají už od pěti let věku. Našla jsem si to. Už od pěti let jim vysvětlují, že jsou ´cubs´, a drží je u této informace až do dvanácti, kdežto české děti smějí být hrdé na svou příslušnost k smečkám ´Vlčat´ a k rojům ´Světlušek´ až od osmi let – do té doby se naše děti nechávají nepatřit nikam. – A já se ptám: Je vývojově správné nechat naše děti tak dlouho bez identity? Topit se v mlze? Nevědět kam patří? Odkud přišly? Kam jdou? Co z nich takto vyroste? Bez identity? Jak se naučí někam příslušet, někam patřit – a tam pak pomáhat jeden druhému?

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: A jedna druhé…

Doktorka L. V., odbornice z oblasti srovnávacích studií jevových povrchů: Ano! A jedna druhé? Postavit se za vlast? Jak se naučí hrdosti na své postavení? Na svou vlast? Na společnou práci pro celek?

M. D., moderátor: Tedy kolegové a kolegyně, kolegyně a kolegové jsem chtěl říct – já bych to s dovolením shrnul. Jak je vidět, je třeba se zaměřit především na české názvosloví skautských oddílů. A možná by nebylo od věci v této oblasti přijmout i u nás genderově vyvážený anglický název ´cub scout´ – děti ho jistě budou rády používat – porozumí mu – vždyť se učí anglicky již od útlého věku. Například můj syn už…

Doktor. R. K., odborník z oblasti mezinárodních vztahů mezi národy: Tedy ano. Zdá se, tedy z určitého hlediska, že  pojem ´Mládě masožravého savce´ je vedle českých zastaralých termínů jen malinké nedopatření.

Doktor F. D., odborník z oblasti jevové indiference: A vegani a vegetariáni mezi rodiči dětí postižených tímto jazykovým nedopatřením si to třeba ještě rozmyslí. V zájmu svých dětí. Aby je neštěpili. Aby je nevyčleňovali z kruhu jejich vrstevníků, kteří mají štěstí na normální, masožravé rodiče.

M. D., moderátor: Rodiče.

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Pane redaktore, vy jíte maso, že. – Ne, nic mi neříkejte. To je v pořádku. To můžete. To je zcela vaše věc. Já vím. Nikdy jste se nad tím více nezamýšlel. Vás zajímá rozmnožovací ústrojí ´Světlušek´. A ´Vlčat´. Chápu. Nemůžete jinak. Máte volbu. – Ovšem rodičům malých skautů nebudeme mluvit do toho, jak budou vychovávat své děti. Ano?

M. D., moderátor: To v  žádném případě – v žádném případě bych se neodvažoval…

Doktorka L. V., odbornice z oblasti srovnávacích studií jevových povrchů: A proč hned sahat po anglických výrazech? – I v našem jazyce se snad najdou plnohodnotná slova vyjadřující současné poslání malého dětského skauta.

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií povrchových jevů: Nebo skautky?

Doktorka L. V., odbornice z oblasti srovnávacích studií jevových povrchů: Nebo skautky. Já jsem si to tu zatím tak jako…  – Jak by vám zněl například ´Oddíl Malých Průzkumníčků – Hledačů lidského dobra a krásy´? Nebo proč by se o malých skautících nemohlo mluvit jako o ´Milých Človíčcích?´ Oddíl ´Milých Človíčků´? – Zkratka Em čé? Proč by dosavadní ´Světlušky´ nemohly být ´Laskavými Lidskými Bytůstkami´? Proč by nemohly tančit s věnečky na hlavách ve společném ´Společenství Laskavých lidských bytůstek?´ – El el bé?

Doktorka A. B., odbornice z oblasti srovnávacích studií: ´Milí Človíčci´… ´Laskavé Lidské Bytůstky´… – Ano. A i holčička by se mohla stát ´Milým Človíčkem – Průzkumníčkem´, stejně jako chlapeček by bez problémů mohl vyrůstat ve ´Společenství Laskavých Lidských Bytůstek´ učících se o dobru a lásce v sobě… – Ano, to je dobrý, ucelený smysl, genderově zcela vyvážený. – Máte pravdu, kolegyně. Proč sem hned tahat zastaralé anglické termíny…?

M. D., moderátor: Ano. Proč sem hned tahat… Že?