"Když jsem ráno dobře vyspalý, jsem naprosto fresh, nejsem přepracovaný, tak si myslím, že … jsem první liga. Že prostě jsem naprosto neporazitelný. Ale když člověk pracuje delší dobu, dlouho, prostě do noci, a nevyspí se pořádně, tak potom začne být unavený a už prostě to tak rychle nemyslí, a začne třeba… přijde nějaký neúspěch, nějaká nepozornost, a už prostě se nedokáže i v hlavě se s tím vším tak dobře poprat jako když je člověk fresh -"

"Nedokáže se poprat ani se svými emocemi."

"Přesně tak."

"Se svým názorem na to, jak z toho ven; že to je vůbec možný se z toho dostat."

"Vůbec. Prostě - ´Jak je možný, že udělám takovou blbost?´ - Někdo najednou začne mít černý myšlenky, že… ´Já nedokážu udělat ani tohle - jak potom můžu dokázat tamto… a tohleto…?´ - A tak. - Že člověk se nedokáže nad to povznést, že jako ´Dobře – teď se stalo tohle, ale tak to je naprosto nepodstatný oproti tomu, co jsem všechno dokázal předtím…´“