———————————–
Základní kámen
(reportáž)
————————————
Průzkumník: Mají kladívka, pane.
Ústředí: Takže obrábějí.
Průzkumník: Obrábějí… Myslíte? – Taková maličká kladívka mají. A jeden veliký kámen. Oni stojí okolo něj a těmi kladívky do něj -
Ústředí: Vždyť říkám – obrábějí ten kámen!
Průzkumník: Nakonec – je to možné. Rozhodně jsou šťastní. Baví je to.
Ústředí: Jak jste to poznal?
Průzkumník: Usmívají se.
Ústředí: Rozumím. Mají rádi svou práci.
Průzkumník: Ano. Zdá se, že ano. Stojí tady v kruhu kolem kamene, usmívají se, tak hezky… A těmi kladívky na ten kámen něžně poklepávají. Kdybyste, pane, viděl, jak něžně – jako by za nic na světě nechtěli ublížit. S citem. S citem pro kladívko i kámen. Opravdu něžně.
Ústředí: Něžně… – Že by měli k tomu kameni nějaký citový vztah?
Průzkumník: Rozhodně. Je pro ně základní.
Ústředí: Základní kámen. Vida. – Děje se s ním něco při tom poklepávání?
Průzkumník: S tím kamenem? Co myslíte, že by se mělo dít?
Ústředí: Myslete, chlapče, myslete: kladívko – bouchnu do kamene – co udělá kámen? Poskočí, udrolí se kousek, naštípne…
Průzkumník: Tenhle nic. Ani se nezavrtí. Jako by o kladívkách ani nevěděl.
Ústředí: Nic? Žádný pohyb? Žádná změna tvaru? – Že by byl tak tvrdý?
Průzkumník: Něžně, pane. Něžně. Oni ťukají něžně. Opatrně. Aby se něco nestalo kladívku či kameni. Oni ťukají, jako když hmyzí nožičky se něžně dotýkají -
Ústředí: Hmyzí? Nějaký druh hmyzu, říkáte?
Průzkumník: Hmyzu… – Hmyzu ne. Spíš ne. Nemají křidýlka. I nožiček mají méně.
Ústředí: Ach.
Průzkumník: Oblékli si oblek.
Ústředí: K čemu je oblek?
Průzkumník: K oblékání.
Ústředí: Rozumím. Metamorfóza.
Průzkumník: Oblekem je vyjádřena důležitost toho, co dělají.
Ústředí: A co dělají?
Průzkumník: No… Zatím pořád totéž. Dívají se jeden na druhého, pak zas na své kladívko, pak na kámen, pak zase jeden na druhého… Usmívají se -
Ústředí: Jako že jsou rádi -
Průzkumník: Ano – a poklepávají.
Ústředí: A dívají se přitom jeden na druhého… – To bude nějaký námluvní tanec. Bude páření. Co? Rudnou jim zadky?
Průzkumník: Páření zatím nepřichází. I když ta atmosféra tady…
Ústředí: Co je s ní?
Průzkumník: Rozhodně je důležitá. Je tady několik dalších exemplářů bez kladívek…
Ústředí: Křidýlka nemají?
Průzkumník: Počkejte… – Ne.
Ústředí: Samičky?
Průzkumník: Samičky i samci. Ale víte co? Teď jsem si toho všiml; v té skupině okladívkovaných je většina samců.
Ústředí: Vida! Tu to máme. To o něčem svědčí.
Průzkumník: Určitě.
Ústředí: Možná to kladívko znamená určitý stupeň skupinové moci. Alfasamci. Ti mají kladívka.
Průzkumník: Ano – to je možné. Rozhodně jsou důležití.
Ústředí: Proč myslíte?
Průzkumník: Protože ti neokladívkovaní -
Ústředí: Bez křidýlek -
Průzkumník: Ano – bez křidýlek – se dívají pozorně na ty, co poklepávají. Zajímá je to.
Ústředí: Tak to je jasné. Ti, co poklepávají, poklepávají kvůli těm, co nepoklepávají. Touží poklepáváním vzbudit jejich pozornost. Takové tokání to je. Koukněte – rudne jim vole?
Průzkumník: Jen výjimečně.
Ústředí: Hrabou opakovaně nohou?
Průzkumník: Tak… Občas.
Ústředí: Čepýří se?
Průzkumník: Někteří. Ne všichni. – Ale, pane…
Ústředí: No? Rudne jim chřípí?
Průzkumník: Ne, pane. Ale potí se. Potí se všichni.
Ústředí: Ha! Vždyť jsem to říkal! Námluvní tanec! Kdo nejlépe poklepá, ten získá víc samic.
Průzkumník: Pozor, pane! Mezi pozorovateli jsou i samci. To tuhle možnost vylučuje!
Ústředí: Nevylučuje! Naopak! Dokazuje. Protože ti samci-pozorovatelé -
Průzkumník: Bez kladívek…
Ústředí: Ano – bez kladívek – pozorně pozorují kladívkáře, připraveni ke skoku. Čekají na vhodnou chvíli, aby se sami zmocnili jejich kladívka!
Průzkumník: Chápu, pane. A tím se též stali alfasamci.
Ústředí: A měli víc samic. Tu to máme. Já to říkal. Námluvní tanec to je. Nic jiného. Konečně to má smysl.
Průzkumník: A řád, pane.
Ústředí: Jistě. A řád.