———————————————————

Pramen sebevědomí

(rozhovor s kadeřnicí)

———————————————————-

Sedím přitom na křesle, koukám na ni do zrcadla a ona mi stříhá vlasy. Požádat ji o možnost natočení rozhovoru mě napadlo poté, co v záchvatech bujarého smíchu a šťastného poskakování a mávání kartáčem vzpomínala na své dětství:

„Já jsem měla v dětství řídké světlé rozcuchané vlasy na kulaté palici. A strašně jsem šilhala. Ale můj otec ze mě byl celý pryč. Říkal mi:  ´Víš, proč jseš tak hezká? – Ty jseš po mně, víš?´– A myslel to vážně.

On hrál každou neděli fotbal s mužskýma ve vsi. A když jsem jako dítě jela na kole kolem hřiště a on mě uviděl, tak zapomněl na fotbal. Přestal hrát, zastavil se v běhu a šťastně na mě hleděl. ´Vidíte?´ říkal naštvaným spoluhráčům. ´To je moje dcerka. – Ta je, co?´. – Spoluhráči z něj byli hotoví. A máma taky.“

Nahrávka:

[WPSM_AC_SH id=3184]