————————————————————–
Zkušenosti matek batolat na pískovišti
—————————————————————
„Já tyhle měsíce trávím hodně času se svým děckem mezi ostatními matkami na pískovišti. „To víte, to je ten věk,“ řekla mi jedna mladá maminka.
„Ale je to tam zajímavé. To člověk vidí, co neviděl. Jsme tam matky kluků a matky holčiček. A povídáme. Máme taková společná pozorování. Stejnou zkušenost.“
Tady je zachycena jedna z nich:
Nahrávka:
Zkušenosti matek batolat na pískovišti
„S ženskou se domluvíte. S holkou se domluvíte. S holčičkou.“
„S dcerkou se domluvíte.“
„S dcerkou se domluvíte. Vysvětlíte, domluvíte – pochopí. – Kluk – syn – ne.“
„A proč?“
„Ten: chválit – chválit – chválit…“
„Aha. Nevysvětlovat – pochválit.“
„Nevysvětlovat – pochválit.“
„On jde – za pochvalu.“
„Ano.“
„Ne za to, že mu to dojde.“
„No.“
„Že si to vezme logicky. Vztahově.“
„No…“
„Aha…“
„Takže chválit, chválit, a takhle jako fungujou.“
„A od kolika to ty ženský říkají? Od kolika vy to vidíte?“
„V podstatě hned asi…“
„Už od kojence… Aha…“
„Už jako že… No…“
„Aha…“
„No. - V podstatě hned.“