———————————-

Analytička Šustnoložka

———————————-

Analyzuje, co se kde šustne. Za účelem zpracování analýz pak vytváří Hloučky.

K už vzniklým Hloučkům se Analytička Šustnoložka velmi snadno připojuje, ale velmi těžko se od nich odpojuje. To je jeden z poznávacích znaků Šustnoložek. Hlouček je možná jediná entita, která má nad nimi určitou moc.

Analytičku Šustnoložku tedy málokdy objevíte osamělou, neobklopenou hloučkem dalších Analytiček.

Ne že by se bez takového hloučku nedokázala Analytička vůbec obejít – někdy bývá i chvíli bez hloučku a nedusí se – ale když je sama, umí mistrovsky splynout s okolím – vypadat téměř jako jakýkoliv jiný, neškodný, možná i laskavý druh.

Jsou to ovšem jen mistrné mimikry; ať už totiž na sebe taková osamělá Analytička vezme jakkoli neškodnou podobu, stále přitom dělá svou analytickou práci. Nenápadně se rozhlíží, těká očima a o tom, co vidí, si myslí své.

Na získávání informací má Analytička nos. Těmi dvěma dírkami hned nad zobáčkem  bez přestání hledá a nasává všechny důležité informace. Mezi důležité informace patří všechny. Všechny je potřebuje ke své smysluplné existenci, kterou je analýza.

Nos Analytičky Šustnoložky musí být velmi citlivý. Kdyby někdo její chřípí pozoroval z větší blízkosti, mohl by možná zahlédnout, jak se jí při jejím pátrání skoro neznatelně zachvívá – jako by dokázal samostatně přemýšlet – nezávisle na zbytku těla.

Ale takové bližší pozorování chřípí Analytičky se nikomu nedoporučuje; chřípí by ho totiž mohlo zavětřit a nasát – jako brčko kokain. A to by s ním byl ámen.

Svá čerstvá zjištění předkládá Analytička v hloučku ostatních Analytiček ke společnému obřadu posouzení a rozšíření.

I přitom se – a to je velké mistrovství, kterého jsou schopni právě jen tito zpěvní pátravci – stihne nenápadně rozhlížet po okolí: kdo jde, kam jde a proč, co dělá a co by dělal radši – aby všechny tyto drobné informace mohla sezobnout jen tak mezi řečí – na pár tichých ťuknutí svého malého, nenápadného zobáčku.

Atributy analytického hloučku:

1. Pulsace analytických hloučků:

Každý pracující hlouček  vnitřně tepe – pulsací, která vytváří společnou energii, společné teplo. Toto teplo až horkost se právě onou pulsací rozšiřuje ze středu hloučku do jeho okrajů a dál.

Okolní lidé tuto horkost hloučku vnímají už zdálky; znervózňuje je, budí jejich pud sebezáchovy. Snaží se tedy včas vyhnout; například dělají, že tam nejsou, že tudy vůbec nejdou, nebo že si zrovna vzpomněli, že někde něco zapomněli, kam se musejí okamžitě vrátit – anebo naopak už zdálky takový pulsující hlouček halasně zdraví, usmívají se, že rádi hlouček vidí, že jsou vděčni za tak milé setkání, a kynou jednotlivým členkám na pozdrav, někdy u toho i laškovně poskakují v rytmu hloučku, aby si ho naklonili.

Ale je pozdě na obranu; už dávno jsou tímto sálajícím, pulsujícím teplem hloučku prohmatáni – oni i jejich kapsy, všechna jejich tajemství.

2. Lokality výskytu analytických hloučků:

Hloučky Analytiček se tvoří všude, kde se dá překážet. Často na vesnicích na návsi, odkud je všude dobře vidět, nebo u východů ze samoobsluh mezi nákupními vozíky, ale i na sídlišti u schodů do paneláků, případně  u otevřených dveří výtahu (tam jsou Analytičky bohužel častokrát nuceny překřikovat neomalené kovové bušení sousedů do dveří výtahu v jiných patrech).

3. Rozsah analytických hloučků:

Rozsah hloučků je určen Humboldtovou konstantou – tj. M = C/F, to celé na pátou děleno dvěma, přičemž C rovná se dosah sluchu přítomných Analytiček (zejména těch hlavních) v poměru jejich vzájemné vzdálenosti v houfu, zatímco F rovná se dosah sluchu náhodných kolemjdoucích v poměru vzdálenosti každého jednotlivého kolemjdoucího (pozor – toto je důležité – každého jednotlivého! Toto nelze zprůměrovat!) od hloučku.

Pro laickou veřejnost snad stačí zjednodušené shrnutí „Humboldta“ – totiž že „Hlouček musí být jen tak velký, aby se všechny Analytičky v něm obsažené dobře vzájemně slyšely, a zároveň tak malý, aby je neslyšeli lidé mimo obor, kteří analýze tak dobře nerozumějí“.

Pozn.: Frederik Humboldt – vizionářský badatel, autor slavného díla „Výzkum vzniku a vývoje hloučků Analytiček Šustnoložek během věků (jejich), včetně vlivu přechodu na správnou funkci analytického chřípí“ a též autor odvážně zásadního „Humboldtova návrhu všeobecné bezpečnosti“ - totiž aby Analytičky Šustnoložky byly v zájmu všeobecné bezpečnosti výrazně označené žlutými a černými pruhy. Po zveřejnění tohoto návrhu zemřel Frederik Humboldt předčasně, uštván několika Analytičkami s obzvlášť vyvinutým chřípím. Nemohl už tedy poskytnout svým žákům důležitou informaci, totiž proč to celé na pátou a děleno dvěma.

4. Trvání (životnost) hloučku:

Nahloučení trvá, dokud se všechno neprobere. To může někdy trvat jen mžik v délce maximálně půl hodiny, ale někdy jde o trvání i v řádu mnoha hodin poctivé práce, aniž si diskutující Analytičky povšimnou únavy svých nohou nateklých obětavým stáním na místě nebo délky nudle svých dětí batolících se kolem  a prozkoumávajících rozšláplé žvýkačky v okolí hloučku.

5. Hlasitost hloučku:

Hlasitost a vůbec zvukové projevy takového pracujícího hloučku se mění – od šepotu až k hlasitému smíchu či ječení; jednou se Analytičky bujaře překřikují, aby rázem jejich hlasy klesly do tichého šepotu. Je to velkolepý koncert, lákající posluchače sednout si na nejbližší lavičku a ponořit se do nesčetných zvukových variací takového hloučku.

Ale nedoporučuje se to. Analytičky loví, aniž je to na nich patrné. Lidé, kteří už učinili tuto bolestivou zkušenost, si poblíž nikdy nesedají; naopak se snaží hloučku vyhnout  širokým obloukem, aby nedali přítomným Analytičkám pokud možno žádnou záminku k analýze – aby je nerozdráždili.

To je však samozřejmě marné; Analytičky už dávno záminku mají – záminky k analýze si totiž tvoří samy, – podobně jako pavouček si sám v sobě, v oblasti zadečku, tvoří své lepivé vlákénko. Navíc jsou Analytičky, podobně jako žáby či hadi, vybaveny velmi ostrým a dlouhým jazykem, který dokážou vymrštit do velké vzdálenosti a zasáhnout jím oběť i na velmi velkou vzdálenost; někdy ani nepotřebují její konkrétní přítomnost.

Sameček – Analytik Šustnolog

- je méně nápadný než samička. Vystačí si sám – netvoří hloučky; též proto, že obvykle nerad chodí do jakékoliv společnosti. To mu však nebrání společnost analyzovat.

Své podrobné (na rozdíl od samiček obvykle mnohem globálnější) analýzy celé společnosti provádí spíše v osamění, v přítmí své pracovny. Může si to dovolit – nepotřebuje své poznatky získávat kontaktem se společností, kterou zrovna analyzuje. Své poznatky totiž nezískává pozorováním vnější reality, tak jak to primitivně dělají samičky, ale spíš pozorováním své reality vnitřní – tj. pozorováním a rozborem reality, kterou má v sobě.

Tyto dvě reality pak mistrovsky zamění a napíše o nich článek – ať už jako autor, komentátor, nebo věrný čtenář.

Opravdoví mistři mezi Analytiky Šustnology – alfasamci analýzy – někdy vystupují se svým uměním i v televizi. Odpovídají na napjaté dotazy moderátora o možném dalším vývoji chování nějakého člověka, který ve studiu zrovna není a s kterým tito mistři analýzy nikdy osobně nemluvili. Ani s ním mluvit nepotřebují. Jako mistři svého oboru vědí, co si takový člověk myslí, o co mu jde a jak k tomu došel, odkud přichází a kam jde a vůbec co od něj lze čekat; prostě vidí do hloubky všech jeho důležitých vnitřních pohnutek – tak jako všichni Šustnologové.

Analytici mezi diváky na ně přitom hledí a pobouřeně si přitom mumlají své vlastní analýzy.

____________________________

Poznámky editora:

Pozor na záměnu Šustnologa se Šustičem váhavým! Zmást nás ovšem může jen podobný název – chování Šustiče je zcela jiné: Šustič váhavý alias Bonboniér nerozebírá; ten šustí.

Šustí zejména v divadlech a v kinech. Najdete ho v řadě za sebou, před sebou nebo vedle sebe.

Šustí v těch nejnapjatějších situacích; právě proto, že je v takových situacích také napjatý. Šustění ho v jeho napjatosti uklidňuje.

Šustivý sáček s bonbóny má připravený v tašce. Hodně hluboko, aby ho nemohl najít. Někdy ho má skrytý ještě pod dalšími umně připravenými sáčky. Zejména Šustič váhavý, opatrný dokáže hledat patřičný sáček a patřičný bonbón  velmi dlouho. Je opatrný; nechce rušit. To však vede k pomalejší výkonnosti. Šustí tiše, opatrně – někdy i s malými napjatými pauzami – až do konce představení.

_____________________________

Pozor – neplést Bonboniéra Šustiče s Bonboniérem Nabízečem. Ten se zdaleka neomezuje jen na divadla a kina. Bonboniér Nabízeč se vyskytuje ve vašem okolí vždy, když chcete zhubnout. Nešustí – nabízí.