———————-

Bestiář

———————-

Pokus o klasifikaci (zařazení) přírody. Tedy ne že by Příroda klasifikaci potřebovala. Všechno v ní dokáže celkem dobře existovat i bez názvu a zařazování. Kdo potřebuje klasifikovat, nazývat a třídit, kdo potřebuje všechny  ty tvory nějak srovnat do logického systému, je člověk.

Když člověk ví, jak se co jmenuje a co s čím jak souvisí (nebo když si aspoň může myslet, že to ví), má zato, že může být v té bažině, kterou je život, klidnější. Jeho zásuvky s nápisy, do kterých všechno to kolem  ukládá –  jsou mu pevnými kameny v té bažině.

Mistrem zásuvek, kam se dalo přehledně narvat kdeco z přírody, byl Carl Gustav Linné.

Byl to člověk velmi výjimečný – takže samozřejmě neprospíval ve škole; ve všem, co ho nebavilo, propadal a písmo měl děsné. Ale s přírodou si začal hodně brzo. Už jako čtyřletý znal všechny rostliny v širém okolí názvem. Včetně plevele. A pěstoval si je sám na zahradě. Včetně plevele. Tak vehementně, že mu to musel otec zatrhnout.

A je znám citát, že:

„…nebylo-li malého křiklouna čím uspokojit, potřebovala jeho matka jen bylinu do ruky mu dáti, načež vždycky se utajil…“.

Já to mám  pořád. Samozřejmě nedosahuji kvalit Linného. A bylina v ruce mě v mém křiku nikdy moc neuspokojila, natož abych se utajila. Ale pozorování a třídění jevů mě naplňuje svatým nadšením, řekla bych.

Tak asi před pětatřiceti lety jsem si dokonce postřehy ze svého pozorování zaznamenávala, třídila a své poznámky dále rozpracovávala. Teď jsem ten rukopis našla – a přišel mi užitečný.

Možná, že  v některém  z typů najdete sebe – nebo aspoň někoho, koho dobře znáte.

Jednotlivé položky bestiáře jsou zde. Aby člověka to hemžení druhů nezahltilo, bude se tu objevovat opět jen jeden příspěvek, který se bude náhodně měnit. Komu zahlcení nevadí, může nahlédnout sem – do encyklopedie. Zde najde všechny tvory dosud zachycené. Sbírka se bude postupně rozrůstat – badatelé stále běhají se síťkou.