———————————-
Tonda Naférovku
———————————–
Malý šedohnědý roztomilý ptáček našich měst a obcí.
Svýma zářivýma korálkovýma očičkama si Tonda Naférovku s nakloněnou hlavičkou a upřímným pohledem vesele po straně prohlíží svět, uličník jeden roztomilý. Tu jedním očičkem, tu druhým. Nenápadný ve své kráse citlivě doplňuje naši českou krajinu. Poskakuje, tančí kolem plotů, pilně hledá, co kde sezobnout.
Upřímnost a čestnost jsou jeho silné stránky. Lidí se nebojí. Rád se s nimi seznamuje, poskakuje kolem nich a svým opakovaným čiřikáním „Na férovku…“, rozvinutějším Hele – na férovku…
a už rozvinutou, dokonalou zpěvnou tirádou Hele – na férovku, jo?
ujišťuje lidi. Mává kolem nich rukama, které pak podává lidem (poznávací znamení: pevný, upřímný stisk). Kromě rukou pak lidem podává i své upřímné návrhy. Vesměs finanční. Na férovku, samozřejmě.
Co je fér, určuje on. Ale to je v pořádku; kdo jiný by to měl určovat?
____________________
Příbuzný druh:
Kája Narovinu.
Velmi podobný druh, podobné způsoby. Upřímnost. Pevný stisk ruky. Mezi řeč vkládá pokřik Na rovinu, sofistikovanější Hele – na rovinu…
či – v zásadnějších situacích – Hele – narovinu, jo?
; občas zkusí i složité Hele, chlapi – na rovinu…
, s rukou vstřícně napřaženou ke stisku či připravenou zezadu upřímně obejmout nejbližší ramena.
Rovina Káji Narovinu bývá nakloněná. Často nebezpečně.
Nakloněnost jakékoli roviny je, jak známo, snadno odhalitelná provedením testu kuličky:
Na rovinu podezřelou z nakloněnosti umístíme opatrně kuličku. Necvrnkáme! Kutálí-li se kulička bez dalšího cvrnknutí po rovině, na kterou byla umístněna, je fyzikálně dokázáno, že rovina, na kterou byla kulička umístěna, je rovinou nakloněnou. Lze podniknout i více pokusů. Měření zaznamenávat (rychlost, směr a cíl kutálení).
Umisťování kuliček na svou rovinu však Kája Narovinu nedovoluje. Již při náznaku jakékoli možnosti ověřování rovnosti zmíněné roviny se Kája Narovinu uráží, mává rukama a vůbec zrychluje své pohyby i své cvrlikání.
Pokud se někomu skutečně podaří kuličku na Kájovu rovinu umístit a ta se po ní začne kutálet, Kája Narovinu tvrdě obviní umisťovatele kuličky i kuličku samu. Narovinu. Umisťovatele z necitlivosti a nedostatečné důvěry (pokřiky Heletyminevěříšneboco?
„, Provedsemtiněco?
“ a jiné), dále z nepřístojného cvrnkání do kuličky; kuličku pak z přílišné kulatosti.
Nezastydí-li se umisťovatel kuličky za své falešné obvinění, zařadí ho Kája Narovinu velmi hlasitě do kategorie Čuráků /viz/, aniž má ověřeno, zda tam umisťovatel skutečně patří. Rudne přitom a nalévá se mu vole. Toká a hluchne, aniž má jakékoli sexuální úmysly.