————————-

Endurance

————————-

Na tomhle slově je zajímavé to neviditelné sadomasochistické napětí mezi dvěma z jeho mnoha významů; totiž slovo endurance může podle slovníků znamenat jak vydržení, tak snesitelnost.

Tyto dva významy v jednom slově napínají člověka mezi sebou jak na skřipec. Jako kdyby byl člověk provázkem napnutým mezi dvěma neviditelnýma rukama, které si mezi prsty hrají kolíbku z provázků. Jedna ta ruka nese myšlenku vydržení, druhá  ovládá snesitelnost. Pěkně bolestivý proces to je – být držen mezi prsty těch rukou a napínán jak kolíbka z provázků.

Prsty jedné ruky – té, co znamená vydržení – se napnou, provázek se napne mezi nimi – a člověk ví jasně: Vydržet. Vydržet to všechno. Vydržet. – A docela to jde – vždyť on má přece nějakou výdrž. Nebo ne?

Protože pak ten provázek jemně podeberou prsty té ruky, která se jmenuje snesitelnost; napnou ho, kolíbka se mezi prsty zakolíbá – a člověk se kousne do rtů: Ale tohle už je vážně nesnesitelné. Jak dlouho ještě? Tohle se přece vydržet nedá.

Ale dá. Protože v tu chvilku ho podeberou prsty té ruky jménem vydržení, dají tím provázkové kolíbce jiný tvar, a člověk si řekne: No dobře, ještě to zkusím. Ještě to nevzdám. Mám přece nějakou výdrž. Nejsem srab. Zvládám.

Takže dobrý. – Ovšem v té chvíli se ruka snesitelnost zamyšleně přiblíží. Opatrně, s roztaženými prsty přebere od ruky vydržení provázek a znova ho napne do další napjaté polohy…

Všichni, kdo jsme v dětství hráli tu provázkovou kolíbku, víme, že ta hra nemá úspěšný konec. Všichni známe ten moment hry, kdy to prostě není dál. Můžete zkoušet jak chcete – provázky se stejně zašmodrchají a jediná možnost je sundat to z dlaní a dát do kapsy nebo kam.

Nikdy, nikdy nelze tu hru nějak dohrát. Ona nikam nevede. Nikdo ten patřičný konec ještě nevymyslel – a já si ani neumím představit, jak by měl patřičný konec vypadat. Co je koncem variací? Asi ta chvíle, kdy už nikoho žádná nová variace nenapadá. Kdy se žádná další variace prostě vytvořit nedá. Maximálně se někdy podaří znovu vytvořit tu variaci, která tam byla už prve – ale to také není žádné pořádné řešení – člověk se prostě začne motat pořád dokola, k ničemu dalšímu to nevede.

Naštěstí  člověk není žádný provázek, aby si s ním někdo hrál provázkovou kolíbku.

Ovšem kdyby náhodou byl, tak se pro něj ve slově endurance skrývají mezi jinými dva důležité významy: snesitelnost – a vydržení.